Waldorfská pedagogika
Základní charakteristika waldorfské pedagogiky předškolního věku
Budoucí vývoj každého jednotlivého dítěte a lidskosti jako takové záleží na zdravých zkušenostech v prvních sedmi letech života. Atmosféra láskyplné vřelosti a vedení, která vytváří radost, úžas a úctu, podporuje takový zdravý vývoj. Nejzákladnějším aspektem práce s malými dětmi je vnitřní přístup učitele, který poskytuje předobraz pro dětskou nápodobu. Tudíž práce waldorfského učitele vyžaduje neutuchající proces zkoumání a sebevzdělávání, včetně studia antroposofie, meditační praxe, umělecké a praktické činnosti.
Ve waldorfských školkách a jeslích, dětských centrech, rodičovských a mateřských centrech a dalších zařízeních, jsou budovány základy pro pozdější učení a zdravý vývoj dětí, včetně jejich celoživotního fyzického, emocionálního, intelektuálního a spirituálního růstu.
Toto vzdělávání, které je založené na pochopení vývoje lidské individuality, nabízí ochranu a respekt důstojnosti dětství. Zahrnuje porozumění postupnému vývoji dítěte od doby před narozením až po sedmý rok. Věnuje zvláštní pozornost důležitosti rozvoje chůze, řeči a myšlení v prvních třech letech života.
Waldorfská pedagogika bere v potaz vývojové potřeby různých věkových skupin:
- vůlí vedenou fyzickou aktivitu v prvních třech letech
- imaginativní hru v třech až pěti letech a nakonec stále více badatelsky orientovaný
- poznávací přístup k učení v době před nástupem do školy
Vzdělávací principy
Vzdělávací programy založené na waldorfské pedagogice se mohou lišit podle země, kultury, velikosti skupiny, věkového rozmezí a individuálního vzdělávacího přístupu. Při zachování této různorodosti sdílí waldorfská pedagogika určité základní charakteristiky:
- Milující zájem a přijetí každého dítěte.
- Dítětem iniciovaná a řízená hra (volná hra), ke které mají děti dostatek jednoduchého materiálu, je považována za nejdůležitější „program“ či aktivitu malých dětí.
Volná hra je doslova prací malého dítěte a umožňuje mu zažívat a pochopit svět a život.
- Uvědomění, že malé dítě se učí skrze nápodobu, skrze různorodé smyslové zkušenosti a skrze pohyb. Přirozeností dětí je objevovat své životní a sociální prostředí, které by mělo nabídnout hranice, strukturu a ochranu, ale zároveň i příležitost setkat se s výzvami a rizikem.
- Zaměření se na skutečné, reálné zkušenosti namísto umělých, virtuálních, podporuje dítě k budování zdravého vztahu se světem.
- Umělecké činnosti jako vyprávění, hudba, malování, rytmické hry nebo modelování pěstují zdravý rozvoj představivosti a tvořivosti.
- Smysluplné praktické činnosti jako vaření, pečení, zahradničení, řemeslo a péče o domácnost poskytují příležitosti k rozvoji postupně se rodících lidských schopností. Je kladen důraz na životní proces, nikoli na učební výsledky.
- Předvídatelný rytmus dne, týdne a roku poskytuje bezpečí, dává pochopit vzájemné souvztažnosti a celistvost života. Slavnosti a svátky jsou slaveny podle kulturního a zeměpisného kontextu.
Uznáváme, že zdravý vývoj dítěte se plně uskutečňuje ve společenství lidí, mezi nimiž panují zdravé sociální vztahy ve všech rovinách: mezi rodiči, učiteli a dětmi. Waldorfští učitelé se snaží vytvořit taková vědomá, spolupracující společenství. Vnímají vlastní počínání jako součást celosvětového kulturního impulsu.
Prohlášení, vydané International Association for Steiner/ Waldorf Early Education, jejímž je Asociace Waldorfských mateřských škol ČR členskou organizací.
Přeložila Johana Passerin