Koncepce výchovné práce ve Waldorfské MŠ

1. Základní cíle výchovy a vzdělávání ve waldorfské MŠ

 

Obecným cílem výchovně vzdělávacího procesu ve waldorfské MŠ je harmonický rozvoj dítěte předškolního věku s důrazem na oblast citovou a morální. Vzhledem k tomu, že dítě v této době potřebuje své síly k rozvoji a upevnění stavby orgánů a své tělesnosti, není tato výchova zaměřena pouze na rozvoj intelektu, ale je výchovou napodobováním. Je třeba poskytnout dětem co nejširší nabídku toho, co rozvíjí vůli, cítění a myšlení a co tyto tři oblasti dává do souladu. Veškerá činnost je vedena vědomím, že dítě musí mít možnost spoluprožívat a spoluvytvářet život v MŠ a jejím blízkém okolí. Proto učitelka provádí všechny činnosti s dětmi (šije, maluje, peče chléb, apod.).

V oblasti rozvoje vůle je kladen důraz na poskytování vhodných vzorů k napodobování, vytvoření spořádaného okolí s pevným životním rytmem jako základem pro vnitřní jistotu a vlastní smysl pro pořádek, pěstování motorických a tělesných schopností. V oblasti rozvoje cítění jde o umožnění rozvoje tvůrčí fantazie prostřednictvím volné hry, pěstování sociálních, kulturních, uměleckých i vyjadřovacích schopností, při malování vnímání barev a jejich vnitřní podstaty, pomocí uměleckého zážitku z pohádek, přírody, říkadel a písní je dítě vedeno k prožití sebe sama v souvislostech kulturně historických i přírodních.

V oblasti myšlení je cílem zprostředkovávat a charakterizovat dětem určité jevy tak, aby samo dítě docházelo k vytvoření vlastních i obecných pojmů na základě vlastní zkušenosti, tvořit nevědomě působící zkušenosti a návyky, klást důraz na rozvoj řeči a možnost komunikace.

2. Principy a metody práce ve waldorfské MŠ

Principy a metody práce ve waldorfské MŠ vycházejí z anthroposofie - duchovní vědy, jejímž cílem je člověk chápaný ve své celistvosti jako bytost tělesná, duševní a duchovní. Anthroposofie vidí člověka a celý hmotný svět jako výraz působení duchovních sil. Vývoj samotného člověka tak probíhá v přibližně sedmiletých cyklech. Každý člověk z tohoto pohledu prochází jednotlivými fázemi osobitým způsobem a v každé vývojové fázi jsou možnosti pro optimální rozvoj rozmanitých lidských vlastností a sil. V prvním sedmiletí je dítě zcela v zajetí smyslových vjemů, schopnost identifikace je v této fázi největší. Dítě má přirozenou potřebu rytmu nejen co se týká spánku a bdění, klidu a aktivity, ale i opakování pohybu, zvuku a rytmu. Proto je důležité rozdělení dne, týdne, měsíce i roku. Všechno se opakuje v pevném rytmu, střídá se napětí s uvolněním.

S vědomím těchto vývojových zákonitostí jsou organizovány některé výchovně vzdělávací postupy v MŠ v úzké spolupráci s rodinou.
 

3. Uspořádání života dítěte ve waldorfské MŠ

 

Z hlediska organizace je život v MŠ podmíněn pevným rytmem roku, týdne a dne. Hlavními ročními slavnostmi jsou slavnost podzimní rovnodennosti a sv. Martina, v zimě adventní, mikulášská a vánoční slavnosti, Tři králové, Hromnice a Masopust a ve druhé polovině školního roku velikonoce a jarní slavnost, Otvírání studánek a svatojanská slavnost. Práce je zde vedena vědomím, že Země je živoucí organismus, který vždy po roce dospěje na tentýž bod. Čtyřem pólům ročních období odpovídají čtyři hlavní roční slavnosti, ke kterým jsou v průběhu roku připojeny další ve snaze uchopit jejich původní význam pro současnost.

Slavení křesťanských svátků patří k této výchově a je velmi důležité pro pěstování určitých zvyků. poznávání obrazů a symbolů. Vše, co učitelka a rodiče s dětmi dělají nebo co děti nechají dělat, je nutno provázet plnou vnitřní účastí.

Prostředí, osobnost učitelky, stravování

Vše, co působí na dětské smyslové orgány - s čím si dítě hraje, v jakém prostředí se pohybuje - ovlivníjeho fantazii, tvořivé síly a svobodný vývoj. Proto vybavení a hračky volíme převážně z přírodních materiálů, které zprostředkují přiměřené dojmy z okolí dítěte. Prostředí MŠ je možno si představit jako útulnou domácnost s náladou opravdovosti, čistoty a sebeovládání - prostředí teplé, krásné a milé - pak bude taková i dětská hra. Jeho vytváření je neustálým procesem podle měnícího se ročního období a svátků, do značné míry je ovlivněno i vývojem osobnosti učitelky. Blahodárně zde působí také harmonie barev.

Úlohou učitelky je vytvářet okolo dítěte jistotu dávající ovzduší, vzbuzovat důvěru, že svět je dobrý. Kultivovaností svého projevu má nejpřímější vliv na děti. Podstatnou podmínkou přirozeného přechodu dítěte z rodiny do MŠ a naopak je dobrý vztah mezi učitelkou a rodiči.

Stravování v MŠ tohoto typu se opírá o zásady racionální výživy a je svou podstatou spojeno s vědomím vývojových zákonitostí dítěte. Stolování samo je vždy určitým obřadem, jež je veden příkladem učitelky. Při přípravě jídla, úklidu a umývání nádobí děti pomáhají. Před jídlem si všechny děti přejí společnou průpovědí - dík slunci i zemi - a jídlo končí společným poděkováním.